Je slušnost nemoc?

15. srpna 2018 v 11:16
Slušnost. Co se za tím slovem skrývá? Jak to kdo pojme. Pro mě je to poměrně široká záležitost. A vůbec nemám na mysli jen slušnou mluvu či uvolnění místa v trmavaji staršímu. Slušnost jako schopnost naslouchat, schopnost ustupovat, ochota vycházet vstříc, umění držet slovo, trpělivost s druhými, nepovyšování se nad slabšími, schopnost pomoci druhým, vnímání života i jinak než přes prachy, neschopnost podrazáctví, radost z pomoci druhým, splácení dluhů, zachování názoru a vlastně řada dalších dnes ne úplně populárních vlastností a zvyklostí.
Zcela zásadními prvotními příznaky nemoci jsou včasné příchody a dodržování termínů. Jeden z mých kdysi přátel měl zběsilé heslo: "Pitomci na akci chodí na čas, osobnosti do děje akce vstupují". Příšerné. Stejně ubohá mi přijde další zásada "osobností": Co na stole leží víc jak 3 měsíce, je vyřízené a patří do koše." Tak to považuji za drobné projevy absence nemoci zvané slušnost.
Člověk s diagnozou slušnost se těžko uplatňuje i v politice nebo při hromadění prachů. Záměrně jsem nepoužil formulaci vydělávání peněz nebo snad dokonce legální podnikání. Člověk postižený slušností je pro "zdravé" divný a nečitelný. Jako takového ho "skupina nepostižených nemocí slušnost" považuje za rušivý, ba přímo nebezpečný a jejich zdraví ohrožující element. A jako takový musí být eliminován. Osoba slušností postižená nemá v politice a místo a pro hrabání peněz nemá dost sil. Proto nemocní slušností mezi skupinou vyvolených (tedy demokraticky zvolerných( "zdravých kusů" a samozvaných (či plánovaných) zbohatlíků nemají místo a nemají šanci vydržet dlouho. Slušnost je prakticky nevyléčitelná nemoc. Kdysi se lidé postižení lepro schovávali před zbytkem společnosti na odlehlých těžko přístupných místech. Dnes se nemocní slušností uchylují do svých chat, chalup, domů a bytů, kde nemusí bát útoku ze strany lidí bez slušnosti.
Nemoc zvaná slušnost má svoje oběti i v životě osobním. Kompromis je dnes snad sprosté slovo, od kterého se můžete nakazit slušností. Jít na dohodu a neprosazovat svoje je i mezi lidmi honosícími se vztahem přátelství často projevem slabosti a počínající nemoci. Slovo drží jen idiot ignorující logický vývoj světa a s tím spojenou názorovou korekci.
Svět je plný "zdravých" diagnozou slušnost nepokřivených lidí. Bohužel jsem mezi těmi rodiči naočkovanými tou pro dnešek zákeřnou nemocí - slušností. Už několik roků se s ní snažím bojovat a pokouším se zařadit mezi ty druhé. Mrakay energie bez uspokojivého výsledku. Nemoc tu je pořád. Aá doufám, že ji aspoň udržím v mezích slušnosti a nezhorší se do fáze blbosti. Hranice mezi nimi téměř nezachytitelná. A jak jsem slyšel, lidé "zdraví" ty slušné stejně od samého počátku považují za blbce!
Vysvětlí mi někdo půvab slušnosti?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama