Jak jsem chtěl prodat auto třem Áčkům

7. října 2015 v 10:34 | Tocomnenapada
Znáte to asi leckteří z vás. Přijde doba, kdy se rozhodnete rozloučit se se svým miláčkem na čtyřech kolech. Ten okamžik opět po čase dostihl i mě. Prostě jsem se po zralé úvaze rozhodl , že svou "stařenku" devítileté Volvo S60 vyměním za mladší. To se pánům "v letech" (mezi které se celkem statečně počítám) stává i u partnerek, ale já jsem zůstal jen u těch kol. Vydal jsem se tedy cestou necestou po autobazarech a oslovoval odborníky s žádostí o radu, kolik bych za svou S60 mohl požadovat peněz. Díky výbornému marketingu a dobře si pamatujíc příjemné vystupování a projevy nabité zajímavými fakty a sliby paní generální ředitelky jsem jednoho dne zamířil i do AAA Auto, pobočky v Praze.
U okénka si nelibě se tvářící slečna či mladá paní znuděně zapsala moje telefonní číslo a značku auta. "Sedněte si a počkejte chvíli," pravila. Po několika minutách se objevil vcelku příjemný pán a vyzval mě k prohlídce auta. Prohlídka skončila a mně bylo doporučeno se posadit a počkat, než se pán poradí s kolegou. Po chvíli se vrátil a říká: "Necháváte ho tady?" A já odpovídám: "To ne, přišel jsem se jen zeptat." Pán mi tedy sdělil, že by auto koupili hned za 95 000 Kč, ale kdybych si pořizoval jiné auto z AAA Auto, výkupní cena by podle okolností mohla být až 110 000 Kč. Výsledek podobný jako u konkurence. Celkem spokojeně odjíždím s informací, kterou jsem si předsevzal získat.
Po několika minutách po opuštění výkupu mi volal jakýsi další pán, představil se jako Verner a AAA Auto. Sdělil mi, že ví , že jsem byl u kolegy s tou S60 a AAA Auto by mělo eminentní zájem ji odkoupit. Doporučil mi, abych se přes víkend podíval na jejich stránky a vybral si z široké nabídky vůz, který by mě zajímal. Překvapením jsem chvíli skoro nedýchal. Profesionalita, vnitřní firemní informovanost, komunikace s klientem. A to mě varovali před některými "finesami" AAA Auto. "No, hlupáci či méně úspěšná konkurence," pomyslel jsem si. Poctivě jsem tedy strávil víkend na stránkách AAA Auto a v pondělí po ránu volal pana Vernera. "Jsem rád , že voláte," slyším ze sluchátka. I domluvili jsme se, že pan Verner je pracovníkem centrály, ale na pobočku zavolá a kolega už mě tam bude čekat a vše s ním vyřídím. Fakt dobrý.
Dorazil jsem na pražskou pobočku v dohodnutém časovém termínu. U okénka již z minulé návštěvy známá slečna či mladá paní. "Číslo telefonu," ozvalo se podrážděně z okénka. Marně jsem se ji snažil sdělit, že pan Verner volal kolegovi, který by na mě měl čekat. "Číslo telefonu," ozvalo se ještě podrážděněji a pohledem do okénka jsem zjistil, že slečna přidala patřičně výmluvný výraz. I podrobil jsem se, sdělil číslo telefonu, značku auta a na doporučení se odebral na židli vyčkat technika.
Přišel. Pan Verner byl mimo jeho zorné pole. S ním prý žádný pan Verner nemluvil a kolegů se ptát nepůjde. Vyndal desky s dotazníkem. "Já už jsem tu ale byl, auto prohlíželi a teď jdu na dohodu o dalším, protože jste mě vyzvali, že máte o auto zájem," říkám mu. "Milý pane, to musím vyplnit kdykoliv. Kdybyste vyjel za závoru a vrátil se, musíme dotazník vyplnit," opáčil technik s úsměvem. Po chvilce chabé obrany jsem to vzdal a na všechny otázky jsem poslušně znovu odpověděl. Další prohlídka proběhla. "Posaďte se pane uvnitř poradím se s kolegy," zaznělo z jeho úst. I což, není asi jiné možnosti…
Po nějakém čase se pán vrátil s dalším kolegou. Prý prodejce, který se mnou probere podrobnosti okolo případné koupě vozu u nich. Až skončíme, dostanu informaci i o výkupní ceně mého Volva. Dobrá. Sdělil jsem prodejci tip na vybrané auto. Povozili jsme se po parkovišti mým autem, abychom nakonec zjistili, že auto, o které mám zájem, je v Brně. No nic. Vracím se do výkupu. Tam jsem se dozvěděl , že jsem asi přivezl jiné auto než to, o které měli zájem, a za tohle mi můžou nabídnout jen 58 400 Kč. Odcházím, myslel jsem si. Ale pánové mi vysvětlili, že to, co ztratím na výkupní ceně, mi mohou vynahradit na ceně kupní. Už jsem sice ztrácel důvěru, ale zajímalo mě, jak se to bude vyvíjet. Prodejce mě odvedl do jiné recepce, posadil mě a požádal o občanský a řidičský průkaz. K mému překvapení si je vzal a kamsi s nimi zmizel. Co teď? Vydržel jsem asi 15 minut a vydal se s trapným dotazem, co se bude dít a kde cestují moje osobní doklady, k pracovnici recepce. Oni si vás zavolají. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než že jsem vypadal dost divně, ale paní se zvedla a šla můj dotaz řešit. "Za chvíli si vás zavolají na čytřku," oznámila mi. A opravdu. Netrvalo to ani pět minut a byl jsem uvnitř. Na místě jsem zjistil, že mám jednat o úvěru. "Nesouhlasím s výkupní cenou a neznám ani nabídku ceny kupovaného vozu," začínám náš rozhovor. "Nevadí, já to zjistím od výkupu a prodejce," dostalo se mi odpovědi z úst člověka, který už kancelář opouštěl. A zase čekám. A na co vlastně? Začínám pochodovat po kanceláři. Otvírám dveře a dělám si pro pochodování více místa. Konečně, pán se vrací a jsou dva. Ten druhý se představuje jako manažer prodeje. A má pro mě novou informaci. "Vykoupíme vaše auto za 70 000 Kč," sděluje mi mezi dveřmi.
Jeho informace směrem k prodejním cenám inzerovaným na www stránkách AAA Auto mě opravda dost zaskočila. "Cena v hotovosti je 386 000 Kč a to je podstatné," oznámil mi manažer přes obchod. "Ale já bych financoval úvěrem a tam je cena 326 000 Kč." "Ale ta mě vůbec nezajímá, to je cena banky," kontroval manažer. "A my používáme daleko víc možností financování," slyším už jako z dálky. Nezjistil jsem si dostatek informací, abych byl připuštěn k nějaké argumentaci. Končím to trápení. Evidentně se neulevilo jen mně.
Vezmu si svoje Volvo a jedu. To byl ale omyl. Auto nikde. Ptám se již "důvěrně" známé slečny za okénkem. "Technik je v garáži, posaďte se, pošlu ho za vámi." "Dobrá," říkám a jdu si zatelefonovat. A světe div se, technik je najednou vedle mě. "Kde je moje auto?" ptám se. "Přece na dílně," ozve se. Na můj podrážděný dotaz: "Proč?!" se dozvím: "Aby nebylo na sluníčku!" "Nechtějí vám dát auto?" slyším za sebou. A následně se dozvím, že to se tam stává. "Já jsem tady po hodině vymáhání svého vozu až kopal do židlí," říká pán. "Chtěl snad být zajímavý nebo se mnou jen navázat 'družbu'?"
Reagovat na slova technika: "Pokud si u nás vyberete opravdu drahé auto, koupíme to vaše Volvo třeba až za 90 000 Kč," už jsem nedokázal.
Ze slušnosti jsem chtěl informovat pana Vernera o výsledku mé návštěvy. Bohužel. Asi vrátil služební mobilní telefon nebo možná už ve firmě nepracuje. Nezvedl ani po několikátém mém pokusu. Nevím jestli ještě ze slušnosti, ale napsal jsem mu sms zprávu.
Vážení, po přečtení článku paní generální ředitelky Topolové s názvem "Proč pracovat v AAA AUTO" bych asi zvažoval a měl pocit, že by to každý byť trochu ambiciózní člověk měl jít zkusit. Po osobních zkušenostech se systémem (nebo zaměstnanci) bych měl strach, že za chvíli nebudu mít od koho kupovat a komu prodávat. Ale to jen já, hlupák. AAA Auto má nepočítaně klientů a určitě všechny spokojené, že, paní ředitelko. Prostě výjimky potvrzují pravidlo. Výjimka?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama