Říjen 2015

Čarodějka

20. října 2015 v 13:04 | Tocomnenapada
Dnešní svět je podivný . Uprchlická krize, xenofobové , sluníčkáři , podvody s auty, úplatná policie, nanicovaté kodexy politických stran …….. No radši přestanu, protože bych stejně všechno na ten papír nedokázal dát.
Mám pro dnešek něco úplně jiného. Jako hodně českých bláznů mám domácího mazlíčka a příslušně ho rozmazluji. A ono je proč. Malý yorkšírský kámoš si to zaslouží. A věřte že má i problény jak já sám. Zdravotní. Pravidelně tedy navštěvujeme toho psího pana doktora, hlavně tedy hrozně hodnou doktorku . Vždycky nám pomohla sama .
Až nedávno. Náš miláček začal pokulhávat . Začal si ulevovat na pravou zadní nohu. Prostě ji zvedal a přestával používat. Neštěstí v rodině. Navštívili jsme paní doktorku, absolvovali vyšetření , přetrpěli rentgeny . Neobjevilo se nic , co by se dalo označit za příčinu a riziko budoucího případného zhoršování stavu. I podle doporučení jsme koupili přepravní klec a s nechutí tam pejska několik týdnů drželi tzv. v klidu. Možná hroznější zážitek pro mě ( i když v kleci byl on).
Trochu se to zlepšilo, ale žádná výhra. Začal si ulevovat na pravou přední. Znovu rentgen. Je to divné, na retgenu není vidět žádný problém, klouby jsou v pořádku. A teď babo raď. Tedy pardon paní doktorko. Po chvilce přemýšlení nám paní doktorka poradila návštěvu jakési paní , která se věnuje zvířatům trochu jinak než ryze medicínsky. Taková lidová psí léčitelka, napadlo mě. A moje vnitřní já se podvědomě začalo bránit. Když ale paní doktorka dodala, že se znají delší dobu, spolupracují spolu a výsledky jsou hmatatelné, rohodnutí bylo tady. Jdeme tam. Pozdravujte čarodějku, řekla paní doktorka na rozloučenou.
Čarodějka ?! Jako správný "pochybující Tomáš" jsem se rozhodl nejdřív podívat na www stránky té čarodějky. Víte jaké to byly stránky ? Vskutku čarodějnické : http://www.krasnacarodejka.cz.
Krásná čarodějka přijela za námi domů. Příjemná , usměvavá , milá. Proč se dřív čarodějky či čarodějnice upalovaly? Možná to poznám. Pejsek prý má problémy se svaly. A problémy časově naskládané za několik let . No a co s tím ? Tak se ukaž čarodějko , pokřikovalo moje vnitřní něvěřící já. Po více jak hodině jsem zíral jak blázen. Milá, usměvavá, příjemná. A náš psí miláček jí nosil pusinky.
Od té doby už u nás byla dvakrát a já nevycházím z údivu a zlobím se na své v tomto případě hloupé vnitřní já. Poslušně s manželkou mezi návštěvami plníme pokyny dané čarodějkou. Ještě jsme s návštěvami neskončili a my už máme doma úplně jiného psa. I když je mu téměř 9 let začal zase zlobit , nosí nám hračky , chce si hrát . Hurá , ať zlobí.

Díky , Šárko Janouchová, krásná čarodějko.

Jak jsem chtěl prodat auto třem Áčkům

7. října 2015 v 10:34 | Tocomnenapada
Znáte to asi leckteří z vás. Přijde doba, kdy se rozhodnete rozloučit se se svým miláčkem na čtyřech kolech. Ten okamžik opět po čase dostihl i mě. Prostě jsem se po zralé úvaze rozhodl , že svou "stařenku" devítileté Volvo S60 vyměním za mladší. To se pánům "v letech" (mezi které se celkem statečně počítám) stává i u partnerek, ale já jsem zůstal jen u těch kol. Vydal jsem se tedy cestou necestou po autobazarech a oslovoval odborníky s žádostí o radu, kolik bych za svou S60 mohl požadovat peněz. Díky výbornému marketingu a dobře si pamatujíc příjemné vystupování a projevy nabité zajímavými fakty a sliby paní generální ředitelky jsem jednoho dne zamířil i do AAA Auto, pobočky v Praze.
U okénka si nelibě se tvářící slečna či mladá paní znuděně zapsala moje telefonní číslo a značku auta. "Sedněte si a počkejte chvíli," pravila. Po několika minutách se objevil vcelku příjemný pán a vyzval mě k prohlídce auta. Prohlídka skončila a mně bylo doporučeno se posadit a počkat, než se pán poradí s kolegou. Po chvíli se vrátil a říká: "Necháváte ho tady?" A já odpovídám: "To ne, přišel jsem se jen zeptat." Pán mi tedy sdělil, že by auto koupili hned za 95 000 Kč, ale kdybych si pořizoval jiné auto z AAA Auto, výkupní cena by podle okolností mohla být až 110 000 Kč. Výsledek podobný jako u konkurence. Celkem spokojeně odjíždím s informací, kterou jsem si předsevzal získat.
Po několika minutách po opuštění výkupu mi volal jakýsi další pán, představil se jako Verner a AAA Auto. Sdělil mi, že ví , že jsem byl u kolegy s tou S60 a AAA Auto by mělo eminentní zájem ji odkoupit. Doporučil mi, abych se přes víkend podíval na jejich stránky a vybral si z široké nabídky vůz, který by mě zajímal. Překvapením jsem chvíli skoro nedýchal. Profesionalita, vnitřní firemní informovanost, komunikace s klientem. A to mě varovali před některými "finesami" AAA Auto. "No, hlupáci či méně úspěšná konkurence," pomyslel jsem si. Poctivě jsem tedy strávil víkend na stránkách AAA Auto a v pondělí po ránu volal pana Vernera. "Jsem rád , že voláte," slyším ze sluchátka. I domluvili jsme se, že pan Verner je pracovníkem centrály, ale na pobočku zavolá a kolega už mě tam bude čekat a vše s ním vyřídím. Fakt dobrý.
Dorazil jsem na pražskou pobočku v dohodnutém časovém termínu. U okénka již z minulé návštěvy známá slečna či mladá paní. "Číslo telefonu," ozvalo se podrážděně z okénka. Marně jsem se ji snažil sdělit, že pan Verner volal kolegovi, který by na mě měl čekat. "Číslo telefonu," ozvalo se ještě podrážděněji a pohledem do okénka jsem zjistil, že slečna přidala patřičně výmluvný výraz. I podrobil jsem se, sdělil číslo telefonu, značku auta a na doporučení se odebral na židli vyčkat technika.
Přišel. Pan Verner byl mimo jeho zorné pole. S ním prý žádný pan Verner nemluvil a kolegů se ptát nepůjde. Vyndal desky s dotazníkem. "Já už jsem tu ale byl, auto prohlíželi a teď jdu na dohodu o dalším, protože jste mě vyzvali, že máte o auto zájem," říkám mu. "Milý pane, to musím vyplnit kdykoliv. Kdybyste vyjel za závoru a vrátil se, musíme dotazník vyplnit," opáčil technik s úsměvem. Po chvilce chabé obrany jsem to vzdal a na všechny otázky jsem poslušně znovu odpověděl. Další prohlídka proběhla. "Posaďte se pane uvnitř poradím se s kolegy," zaznělo z jeho úst. I což, není asi jiné možnosti…
Po nějakém čase se pán vrátil s dalším kolegou. Prý prodejce, který se mnou probere podrobnosti okolo případné koupě vozu u nich. Až skončíme, dostanu informaci i o výkupní ceně mého Volva. Dobrá. Sdělil jsem prodejci tip na vybrané auto. Povozili jsme se po parkovišti mým autem, abychom nakonec zjistili, že auto, o které mám zájem, je v Brně. No nic. Vracím se do výkupu. Tam jsem se dozvěděl , že jsem asi přivezl jiné auto než to, o které měli zájem, a za tohle mi můžou nabídnout jen 58 400 Kč. Odcházím, myslel jsem si. Ale pánové mi vysvětlili, že to, co ztratím na výkupní ceně, mi mohou vynahradit na ceně kupní. Už jsem sice ztrácel důvěru, ale zajímalo mě, jak se to bude vyvíjet. Prodejce mě odvedl do jiné recepce, posadil mě a požádal o občanský a řidičský průkaz. K mému překvapení si je vzal a kamsi s nimi zmizel. Co teď? Vydržel jsem asi 15 minut a vydal se s trapným dotazem, co se bude dít a kde cestují moje osobní doklady, k pracovnici recepce. Oni si vás zavolají. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než že jsem vypadal dost divně, ale paní se zvedla a šla můj dotaz řešit. "Za chvíli si vás zavolají na čytřku," oznámila mi. A opravdu. Netrvalo to ani pět minut a byl jsem uvnitř. Na místě jsem zjistil, že mám jednat o úvěru. "Nesouhlasím s výkupní cenou a neznám ani nabídku ceny kupovaného vozu," začínám náš rozhovor. "Nevadí, já to zjistím od výkupu a prodejce," dostalo se mi odpovědi z úst člověka, který už kancelář opouštěl. A zase čekám. A na co vlastně? Začínám pochodovat po kanceláři. Otvírám dveře a dělám si pro pochodování více místa. Konečně, pán se vrací a jsou dva. Ten druhý se představuje jako manažer prodeje. A má pro mě novou informaci. "Vykoupíme vaše auto za 70 000 Kč," sděluje mi mezi dveřmi.
Jeho informace směrem k prodejním cenám inzerovaným na www stránkách AAA Auto mě opravda dost zaskočila. "Cena v hotovosti je 386 000 Kč a to je podstatné," oznámil mi manažer přes obchod. "Ale já bych financoval úvěrem a tam je cena 326 000 Kč." "Ale ta mě vůbec nezajímá, to je cena banky," kontroval manažer. "A my používáme daleko víc možností financování," slyším už jako z dálky. Nezjistil jsem si dostatek informací, abych byl připuštěn k nějaké argumentaci. Končím to trápení. Evidentně se neulevilo jen mně.
Vezmu si svoje Volvo a jedu. To byl ale omyl. Auto nikde. Ptám se již "důvěrně" známé slečny za okénkem. "Technik je v garáži, posaďte se, pošlu ho za vámi." "Dobrá," říkám a jdu si zatelefonovat. A světe div se, technik je najednou vedle mě. "Kde je moje auto?" ptám se. "Přece na dílně," ozve se. Na můj podrážděný dotaz: "Proč?!" se dozvím: "Aby nebylo na sluníčku!" "Nechtějí vám dát auto?" slyším za sebou. A následně se dozvím, že to se tam stává. "Já jsem tady po hodině vymáhání svého vozu až kopal do židlí," říká pán. "Chtěl snad být zajímavý nebo se mnou jen navázat 'družbu'?"
Reagovat na slova technika: "Pokud si u nás vyberete opravdu drahé auto, koupíme to vaše Volvo třeba až za 90 000 Kč," už jsem nedokázal.
Ze slušnosti jsem chtěl informovat pana Vernera o výsledku mé návštěvy. Bohužel. Asi vrátil služební mobilní telefon nebo možná už ve firmě nepracuje. Nezvedl ani po několikátém mém pokusu. Nevím jestli ještě ze slušnosti, ale napsal jsem mu sms zprávu.
Vážení, po přečtení článku paní generální ředitelky Topolové s názvem "Proč pracovat v AAA AUTO" bych asi zvažoval a měl pocit, že by to každý byť trochu ambiciózní člověk měl jít zkusit. Po osobních zkušenostech se systémem (nebo zaměstnanci) bych měl strach, že za chvíli nebudu mít od koho kupovat a komu prodávat. Ale to jen já, hlupák. AAA Auto má nepočítaně klientů a určitě všechny spokojené, že, paní ředitelko. Prostě výjimky potvrzují pravidlo. Výjimka?

Vymahačsko-exekutorsko-soudcovská nesmyslná mašinerie

2. října 2015 v 13:37 | Tocomnenapada
Vážení , já jsem se přestěhoval a stal se ze mě zločinec. A docela jednoduše tím, že jsem neinformoval jednu z pojišťoven o změně adresy na smlouvě za 376 Kč. I stalo , že jsem taky zapomněl na uhrazení pojistného , když přišel jeho čas. Pojišťovna ( v tomto případě ČPP, a.s. ,VIG ) se neobtěžovala cokoliv podnikat a po nějakém čase předala můj případ neuhrazeného pojistného spřízněné advokátní kanceláři. Její jméno není důležité, protože v případě jiné pojišťovny ( a postupují tak snad všechny ) by se jednalo o jinou advokátní kancelář a téměř s jistotou se stejným postupem.
Zdá se mi , že kancelář si mně ( a celý obdržený seznam takových hříšníků ) nechala u sebe uležet . Proč by dlužníka hledala , kontaktovala a snažila se o úhradu základní dlužné částky , když může dostat daleko víc. A tak mi po nějakémk čase přišel od AK dopis o předání přáípadu soudu s návrhem elektronického platebního rozkazu. Dopis ze dne 2.7.2015, který jsem si vyzvedl asi 20. července. Zajímavým faktem je , že dopis přišel na mojí novou adresu. Právě ta údajně byla důvodem , pro celou mašinerii. Na staré adrese jsem údajně nereagoval a tak bylo potřeba mě dát k soudu. A světe div se, oznámili mi to na tu adresu novou, na tu adresu , kterou neznali !!!
No nic. Po několika " vysvětlujících " mailech mezi mnou a vymáhací kanceláří jsem dne 3.8.2015 celou dlužnou částku včetně všech úroků a nákladů řízení na určený účet zaplatil. Naivně jsem to v tento okamžik považoval za vyřízené. CHYBA. 12.srpna mi přišlo oznámení a místní nepříslušnosti soudu ( to je to přestěhování ) a postoupení případu soudu " správnému". Nu což, dobrá. Já už jsem zaplatil . Zase chyba.
20.září mi od místně příslušného soudu přišel elektronický platební rozkaz výrokem soudu. Odsoudili mě , abych zaplatil dávno zaplacené !? Jak je možné ? Napsal jsem tedy mail vymahačské kanceláři s dotazem , zda moji platbu na úhradu ze dne 3.8.2015 obdrželi. Třeba nastal nějaký zmatek a platba nedorazila. Pošlu ji tedy znovu a chtěl bych stihnout zákonnou lhůtu soudem stanovenou. Odpověď je možné jen citovat :
"dovoluji si Vám sdělit, že Vaši platbu ve výši 1.609 Kč ze dne 3.8.2015 evidujeme. Dne 22.9.2015 byl vydán Okresní soudem v Berouně elektronický platební rozkaz č.j. EPR 138267/2015-12, avšak tento dosud nenabyl právní moci."
Bum bác. A to mám chápat jak ? Právnická mluva . A já jsem jen obyčejný trouba dlužník. Tak budu čekat dál. Třeba mi od soudu nebo vymahačů přijde další dopis . Náklady s tím spojené stejně zaplatím v nákladech na řízení nebo v daních.
Peníze jsem poslal , soud mě poté odsoudil .
Co má mašinerie jako další bod programu ?

Když úředník je člověk

2. října 2015 v 12:26 | Tocomnenapada
Na stav silnic a dálnic nemá cenu upozorňovat. Každý, kdo jezdí to zažívá " z první ruky". Já mám to potěšení denní jízdy po dálnici D5. Někdy určitě dám " do placu" nějakou "zábavnou" historku s "taky řidiči." Ale dnes bych chtěl něco říct o zážitku úplně jiném.
Již dříve se nám stalo, že jsme nabrali na D5 dřevěnou paletu, kterou jakýsi mist silnic z Plzně vezl na přívěsném vozíku za autem a asi už ji nepotřeboval. Nechal ji tedy spadlou na dálnici. Poctila nás svoji přítomností několik. To co následovalo potom je na samostatný článeček.
Ale včera jsem jel za černým AUDI a najednou rána . Logicky mě to rozhodilo a začal jsem zjišťovat , co se stalo. První reakcí byl pohled do zpětného zrcátka . Nějaký předmět ve vzduchu na pravé staně už za autem. Vypadalo to jako dřevěná deska menších rozměrů. Auto jelo bez patrných problémů a zastavit na dálnici jsem si netroufnul. Po sjetí z dálnice jsem šel kontrolovat následky. Letmým pohledem nebylo jiných následků než visící rámeček pod RZ a absentující značka.
Doma jsem auto pořádně prohlédnul a zjistil, že naštěstí není nic rozbitého a předmět , který mi urazil RZ, pokračoval dál přes přední kapotu. Poškrábaná je. Možná mi pomohl , že jsem jel docela blízko za Audinou a odnesla jen ta RZ . Možná jsem mohl mít auto bez předního skla s minimálně dolíkem v kapotě. Tentokrát asi " dobrý" výsledek či následek.
Bez přední RZ ale nemůžu jezdit. Na to jsou naši strážci zákona docela vysazení. A bez řidičáku být nechci , jezdím denně. Letím k internetu. Registr vozidel. Ten mě příslušný má samozřejmě v pátek ZAVŘENO. Zkusím to , rozhodl jsem se v této svízelné situaci.
Dnes , tedy v zavírací den pátek, jsem hned na osmou hodinu dorazil na Registr vozidel v Hořovicích v berounském okrese. Všude byla tma. Pomalu jsem se došoural k zataženému okénku a lehce zaklepal. Okénko se ve vteřině otevřelo a v něm byla příjemná a evidentně mnou nerozčílená žena. Vysvětlil jsem jí svou těžko situaci a …….. S milým úsměvem mě požádala o potřebné doklady. Od toho jsme tady , abychom pomohli s problémem. Jezdit přece musíte. Zamteně a rychle jsem lovil v tašce technický průkaz . Paní opět s příjemným úsměvem zmizela za zavírajícím se okénkem. S úlevou jsem se sesunul na židličku v čekárně. Netrvalo dlouho a z kanceláře vyšel pán , který opět s úsměvem kolem nás přešel. Víte kam šel ? Šel rozsvítit světla , abychom tam nemuseli čekat v té tmě !!
Po pár minutách jsem spokojeně třímal v rukou vše potřebné k tomu , abych se mohl vydat vstříc novým zážitkům na D5. Moc mě v tu chvíli mrzelo, že nebylo poblíž alepopň květinářství. Rád bych té paní ( a záměrně nepoužiji slovo úřednici ) poděkoval . Doufám, že snad měla paní tak dobrý den jako já po takovém ranním zážitku. DĚKUJI MOCKRÁT , ŽE JEŠTĚ TAKOVÍ NA ÚŘADECH EXISTUJETE !!
Registr vozidel v Hořovicích . Jó když je úředník člověk ………